Na přelomu května a června vyměnili žáci 6. ročníku klasické školní lavice za batohy a badatelské vybavení. Vydali jsme se totiž na terénní výuku přírodopisu do Svatého Jana pod Skalou, který leží v srdci Českého krasu. Při obou výjezdech nám přálo počasí, takže jsme mohli bez problémů realizovat všechny naplánované aktivity spojené s praktickým poznáváním přírody – od ranního zpěvu ptáků až po geologickou historii naší Země.
Hned zrána se žáci proměnili v ornitology. Naučili se správně pracovat s dalekohledem a tiše naslouchat okolí. Podle ptačího hlasu a za pomoci určovací příručky pak rozpoznávali jednotlivé druhy ptáků, které v této lokalitě žijí.
Další zastávka patřila místnímu potoku Loděnici, lidově zvanému Kačák. Žáci si zde vyzkoušeli odchyt vodních bezobratlých živočichů. V síťkách jim uvízli zástupci ploštěnců, měkkýšů, kroužkovců, korýšů i různého vodního hmyzu. Tedy přesně těch tvorů, kterým se ve třídě věnovali celé druhé pololetí. Nyní si je mohli prohlédnout naživo, zblízka a po prozkoumání je v pořádku vypustili zpět do jejich původního prostředí.
Kromě živé přírody žáci nahlédli i do bohaté a pohnuté historie Svatého Jana pod Skalou. Navštívili zdejší unikátní kostel, pozorně si vyslechli přednášku pana Šedivého a nechyběl ani sestup do jeskyně svatého Ivana s její neopakovatelnou atmosférou.
Během geologické vycházky se šesťáci přenesli o stovky milionů let zpět v čase. Zjistili, že Svatý Jan pod Skalou kdysi ležel na dně dávného prvohorního moře. Největším zážitkem pro ně bylo vlastní hledání zkamenělin. Dětem se podařilo najít opravdu úžasné pozůstatky trilobitů a dalších prvohorních mořských živočichů.
Následovala botanická expedice do zdejšího listnatého lesa. Žáci za pomoci fotografií hledali vzácné orchideje a další chráněné rostliny. Podařilo se jim objevit (i když zatím nekvetoucí) kruštík širolistý a lilii zlatohlavou.
Náročný, ale skvělý den jsme zakončili na louce, kde jsme se pod hřejivými slunečními paprsky zaměřili na lov a pozorování suchozemských bezobratlých živočichů a určování dřevin.
Terénní výuka ukázala, že přírodopis je nejlepší zažít na vlastní kůži. Žáci si domů odvezli nejen unavené nohy, ale hlavně spoustu zážitků, praktických dovedností a badatelských úspěchů.
RNDr. Petr Váně
